Jan Fischer, úřednický premiér si myslí, že je stále velice oblíbeným politikem, ač se do funkce premiéra dostal čistě náhodou. Jeho role byla údržbářská a tu jako kvalitní státní úředník zvládl. Nic víc ale neudělal. Bál se natolik udělat jakékoli rozhodnutí, že kvůli jeho nečinnosti došlo k průšvihu s fotovoltaikou.
Jeho nicneříkající odpovědi, absence charisma, neschopnost být vůdčí osobností jej v mých očích z boje o post prezidenta diskvalifikují. Prezidentem by měl být v prvé řadě politik, a tím Jan Fischer rozhodně není. Měl by mít jasné postoje, a ty Jan Fischer nemá. Měl by být obratný v zahraniční politice, ale o té zatím žádnou představu nemá.
Nevím, kde se bere Fischerovo sebevědomí, že ho vede ke kandidatuře na post hlavy státu, ale obávám se, že za tím je jen touha po připsání si čárky a další funkce do svého profesního životopisu. Kandidát na prezidenta státu není každý uchazeč o nějakou práci.
Před třemi dny poskytl Jan Fischer rozhovor serveru Aktuálně.cz a přes email ho zpovídala Sabina Slonková. jeho odpovědi jsou tak vyhýbavé a mnohdy významově posunuté až to vypadá, že otázce nerozuměl. V odpovědích se právě ukazuje absence nějakého pevného postoje či názoru. Posuďte sami.
Na otázku "Proč myslíte, že budete dobrý prezident?" odpovídá: "Jsem rád, že o tom, kdo bude v příštích letech vykonávat funkci prezidenta republiky, rozhodnou poprvé sami občané. Čas zbývající do prezidentské volby by neměl být vyplněn politikařením, vzájemnými útoky ani sebechválou. ..."
Jan Fischer se prý bude snažit vysvětlit, jak si představuje výkon funkce prezidenta. Ani slovo o tom, proč si myslí, že by byl dobrý prezident. Korunu všemu nasadil poslední větou: "Hodnoty, které jsem zastával jako předseda vlády, budu prosazovat i nadále." Ehm, jaké hodnoty?
Ve funkci předsedy vlády se snažil nedělat nic. Vše odsouval na příští vládu, nebyl schopen učinit žádné rozhodnutí. To má být ta hodnota, kterou by měl zastávat prezident republiky, hrnout problémy před sebou a nechávat je na svého nástupce? Takový prezident by nám k ničemu nebyl.
Další dotaz: "Co považujete za hlavní věc, kterou byste jako prezident prosazoval?" Zde se zase pro změnu rozpovídá Jan Fischer o roli prezidenta a jak by měl prezident svůj mandát vykonávat. Jan Fischer dále spoléhá na dobrovolníky a podporovatele, ale jak chce financovat svou kampaň se od něj nikdo nedozvěděl, jen že nepřijme žádné peníze od žádné politické strany. Vyloučeny jsou rovněž peníze od státu, státních firem, politických stran nebo peníze, u nichž není jasný původ.
Upřímně, tohle, že je nejvážnější kandidát na post prezidenta? Člověk, který není schopen dát jasnou odpověď a odpovědět na přímo položenou otázku? Člověk, který ve svých životopisech zatajil skutečnost, že byl celá osmdesátá léta členem KSČ?
K čemu nám bude prezident, který nemá na nic jasný názor? Jak má být v očích veřejnosti vůdčí osobností národa, když není schopen odpovědět na jednoduchou odpověď a stále mlží? Prezidentem by měl být člověk, který zastává jasné názory a nemění je ze dne na den.
Měla by to být silná osobnost, která bude jasně a srozumitelně hájit české zájmy a nebude něčím poslušným poskokem. Měl by to být člověk, který má charisma a jehož myšlenky dávají hlavu a patu. Jan Fischer takovou osobností není a nikdy nebude.
Je to typ výkonného úředníka, který je schopen vést svěřený úřad a vždy pečlivě splnit zadané úkoly. Určitě se vyzná ve statistice, ale politika je pro něj španělskou vesnicí. Ani prezident by neměl být zástupcem nepolitické politiky. Ta je totiž pro vedení státu dobrá jen na velice krátkou dobu, na překlenutí mezi dvěma politickými vládami.
Zatím uvažovaní kandidáti a ti, kteří už stačili svou kandidaturu oznámit se na tento post nehodí do jednoho. Jsem zvědav, kdo se skutečně prezidentských voleb zúčastní. Z nabízených kandidátů mi přijde jako doposud nejvhodnější Miroslava Němcová, ale je nevýrazná, její názory a postoje nejsou slyšet.
Ostatní? Dobří leda tak pro kočku. Stáří, absence politických zkušeností, nejasnost postojů, vulgární vystupování, to se různě prolíná všemi uvažovanými kandidáty. Problém je, že Václav Klaus nasadil laťku hodně vysoko a i když mu mnozí nemohou přijít na jméno, tak na něj nakonec budou ještě velice rádi vzpomínat.
Lidé pojmou volbu prezidenta jako Superstar. Odhaduji, že první volby se zúčastní okolo 75% voličů. Ty následující volby už tak vysokou účast mít nebudou a při české povaze nakonec bude prezident rád, přijde-li k volbám alespoň čtvrtina voličů.
Prezidentskou kampaní se ponese populismus a už i Jan Fischer na něj najíždí. "Chci se setkat s co největším počtem lidí a osobně s nimi mluvit o problémech, které je trápí," říká. To je sice hezké, ale z pozice prezidenta pro ně stejně nebude moci něco udělat. Lidé přitom budou očekávat spasitele všech problémů.
Jan Fischer dokonce ještě ani neví, zda se vzdá současného postu v EBRD: "Nyní, kdy je schválena přímá volba, mohu se svým zaměstnavatelem začít jednat a o výsledku budu v odpovídající době informovat." Takže Fischer oznámil kandidaturu a může začít jednat se zaměstnavatelem. Nechá tedy rozhodnutí na EBRD?
Vše tomu nasvědčuje. Jan Fischer není schopen jasně učinit ani takové rozhodnutí, které se týká prezidentské kampaně a jeho současného zaměstnání. Nu, to by byl prezident za všechny peníze. Jistě, pane expremiére. Děkuji, ale vás jako prezidenta nechci ani náhodou. Prezident se totiž musí, mimo jiné, umět rozhodovat. To už by byl daleko lepším prezidentem oblíbený Krteček.
