Evropská unie na cestě k totalitě

Evropská unie se za dobu od našeho podání přihlášky rapidně změnila. Spolek samostatných a suverénních států přechází od spolupráce v direktivní instituci, která se začíná projevovat totalitními praktikami.

Spojené státy evropskéZdroj: wordpress.com

Myšlenka Evropské unie přitom nebyla nikterak špatná. Vytvořit prostor úzce spolupracujících, avšak suverénních států s volným pohybem osob a kapitálu. Tato myšlenka ale postupně přerostla v cosi jiného. V momentě, kdy se vlád v zemích sdružených v EU ujaly více či méně socialisticky smýšlející strany, nastal obrat, nikoli však k lepšímu.

Najednou se stal nosnou myšlenkou superstát, který bude moci konkurovat USA. Tehdejší představitelé EU dokonce vyhlásili plán "USA dohnat a předehnat". Superstát ale nevychází odspoda, z přání obyvatel, ale zvrchu, od vládnoucích garnitur.

Mezi obyvatelstvo je uměle implementováno evropanství. Jenže země na evropském kontinentu mají tisíciletou historii a jednotlivé národy jsou spjaty se svými státy. V USA byl proces vzniku jednotného státu daleko rychlejší a de facto vznikl spojením třinácti kolonií proti mateřské Anglii. Od války proti Anglii k vyhlášení deklarace nezávislosti (vzniku USA) uběhl pouhý rok a do ratifikace federativního uspořádání USA dalších patnáct.

Nyní by evropští představitelé chtěli něco podobného zavést v EU. Už dnes přicházejí z Bruselu různá nařízení, příkazy, závazná "doporučení" a další a další direktivy, které dělají z členských států nesvéprávné celky. Systém kvót a dotací zase svazuje ekonomiky členských států a vytváří nástroj k jejich trestání a odměňování.

Nyní přichází EU s "Euroústavou 2". Dokument již není nazván euroústavou, ale lisabonskou smlouvou. Poté, co byla euroústava odmítnuta ve Francii a Nizozemí, chtějí se evropští představitelé vyhnout další blamáži a proto tlačí na členské státy, aby nová smlouva nebyla dána k posouzení obyvatelstvu, ale jen přijata parlamenty.

EU dokonce zašla tak daleko, že odmítá, ač oficiálně jazyk každého členského státu je jazykem úředním, lisabonskou smlouvu oficiálně do jazyků členských států přeložit. Bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d‘Estaing, který připravoval odmítnutou euroústavu, prohlásil, že "největší chybou bylo poskytnout Francouzům text ústavní smlouvy." Jak vidno EU už nechce riskovat, že by se oficální text dostal mezi obyvatelstvo.

Náš ministr pro evropské záležitosti Alexandr Vondra prohlásil na adresu českého znění lisabonské smlouvy následující: "Připravili jsme konsolidovaný text tohoto znění. Chci upozornit, že to je fakticky samizdat a že Česká republika přistoupila k vydání toho na vlastní náklady, protože generální sekretariát Evropské rady na tlak některých členských zemí neposkytl konsolidované znění v jednotlivých národních jazycích, tak jak bývá zpravidla zvykem. Proč tomu tak bylo, to nechávám k vaší úvaze."

Ono by se totiž zjistilo, že lisabonská smlouva se od euroústavy příliš neliší (viz následující tabulka):

^{Přehled vyšel na serveru www.euPortal.cz}

Mám za to, že stejně jako při vstupu do EU je nutno i v případě lisabonské smlouvy (a později při přijímání Eura) jít cestou referenda. Tato otázka je natolik závažná a netýká se bezpečnostních otázek státu, že by měl o ní rozhodnout celý národ.

Evropská unie se, jak jsem psal už v úvodu, hodně proměnila. Direktivní řízení, kdy se veškerá moc soustřeďuje jen do Bruselu je prvním krokem do cestě k totalitě. Už dnes jsou samostatné aktivity členských států trestány. Pro příklad nemusíme chodit daleko. Stačí si vzpomenout na jednání ČR - USA ohledně cestovních víz a přístup (rozuměj výhrůžky) Bruselu.

Malé státy jsou v naprosté nevýhodě. Stačí, když se domluví představitelé čtyř nejlidnatějších států a zbytek Evropy nemá šanci. Evropská unie by se měla zamyslet, zda sjednocení zvrchu nepřinese víc problémů než užitku.

Podle mého mínění by se EU měla vrátit k původním myšlenkám a zastavit megalomanský pokus, který stejně nemůže uspět. Ndokážu si představit, jak se bude 27 států domlouvat na jednotné zahraniční politice, když každý stát má jiné zájmy, ať už historické nebo ekonomické. A to je jen jedna z možných třecích ploch. Z EU se stává RVHP. Nemyslím si, že by bylo nutno stejnou chybu opakovat dvakrát.

Evropskou unii, bohužel, začalo ovládat sociální inženýrství. Pokud by došlo na referendum, pak bych za těchto okolností, ačkoli jsem hlasoval pro vstup do EU, musel nyní hlasovat proti lisabonské smlouvě. Nic dobrého totiž nepřináší.

Mé články přebírají servery www.eportal.cz a www.soscr.cz