Jaroslav Bašta působí tak nějak roztomile, medvídkovsky. Neohrabaný a naivní človíček, dobrák od pohledu, ideální materiál na snadno zneužitelnou postavu "bílého koně" či nic netušícího obětovaného pěšáka ve špatných špionážních filmech.
Jeho politickou kariéru provázelo několik průšvihů, které vždy udělaly velký rozruch. Jaroslav Bašta, jako by byl průšvihuvzdorný, nejen že tyto své maléry přestál, ale vždy se dostal na nějaké další místečko, které mu zaručovalo klid a spokojený život.
Poprvé se Baštovo jméno výrazně zapsalo do paměti národa v souvilosti se "Zemanovým kufříkem". Jaroslav Bašta podle svých vlastních slov obdržel na nástupišti metra od neznámého člověka kufřík, v němž byly materiály o sledování politiků. Jako správný člen své strany šel místo na policii za svým stranickým šéfem, Milošem Zemanem. ČSSD chtěla materiály využít ve volbách, a tak byly kufříkové informace považovány za vhodné střelivo. Později se ukázalo, že kufříkové informace jsou podvrh.
V té době už naplno vypukla aféra "Bamberg". V ní mělo dojít k obchodu mezi ČSSD a zahraničními podnikateli. Podnikatelé dají peníze a informace, které bude moci ČSSD použít proti politickým rivalům a ČSSD na oplátku poskytne podnikatelům vliv na českou ekonomiku. Vše dojednával Miloš Zeman a Karel Machovec. Miloš Zeman ze všeho nakonec vycouval s bagatelizací, že hned poznal podvod a s podnikateli vyrazil hned dveře. Jak jednání hned ukončil svědčí právě schůzka obou socialistů v Bambergu a Jaroslava Vlčka s podnikatelem Vízkem v Bambergu.
Podruhé se Jaroslav Bašta připomenul přiznáním, že má nemanželskou dceru. Matkou nemanželského dítěte je o čtvrtstoletí mladší Baštova kolegyně z Lidového domu (a pak že si člověk při práci nemůže užít zábavy...).
Třetí připomenutí přišlo v době, kdy Jaroslav Bašta vycouval z postu ministra bez portfeje poté, co socialistická akce "Čisté ruce" skončila totálním krachem a jedinou rybou, která se chytila, byl socialistický tendem ministra financí Svobody a jeho spolupracovnice Snopkové. Jaroslav Bašta si tehdy řekl o post velvyslance v Rusku a dostal ho.
Propukla aféra "Český dům", kdy náš stát přišel v nevýhodných smlouvách o zhruba sto milionů korun. Marně tehdy Bašta upozorňoval ministra zahraničí Kavana na nepořádek. Jaroslav Bašta se dočkal jediného. V roce 2005 byl "povýšen" do osazenstva ministerstva zahraničí. Tehdy si to Jan Kavan vynutil na premiérovi Paroubkovi oplátkou za podporu jeho vládě.
V roce 2007 je Bašta opět vyslán na velvyslanecký post, tentokráte na Ukrajinu a ta, jak se zdá, se mu stane osudnou. Jaroslav Bašta měl údajně dohlížet na operaci nelegálních operací s vydáváním českých víz. Naše republika je pro Ukrajince prakticky totéž, co pro nás za minulého režimu znamenalo Západní Německo.
Počet žadatelů o víza do České republiky je velký, a tak se uskutečnil podvod, kdy se žadatelé museli telefonicky registrovat a tato "služba" byla zpoplatněna částkou 20 USD. Tento podvod se týkal více než třiceti tisíc žádostí.
Firmu call centra má vést blízký Baštův přítel. Podle ukrajinského listu "Cегодня" si měl český velvyslanec přijít na více než půl milionu USD. Vše se šetří, ale už teď je jisté, že Jaroslav Bašta nebude moci na svém postu zůstat.
Je rovněž možné, že o ničem nevěděl a přišel ke všemu jako slepý k houslím, ale není těch náhod kolem Jaroslava Bašty nějak příliš? Kolem něj se neustále pohybují podezřelí lidé, kteří mu nutí různé kufříky, kteří za jeho zády kradou a on se s nimi veze jako po skluzavce netuše, zda skluzavka končí napuštěným nebo vypuštěným bazénem.
Jaroslav Bašta jakoby různé průšvihy přitahoval. Je zrovna tak možné, že po své zkušenosti s Českým domem si řekl, že by z toho také mohl něco mít. Spekulacím je prostor více než otevřen. Na jednoho malého politika je ale těch velkých afér ve kterých figuruje poněkud příliš. Nebylo by mu nakonec u jeho rodné archeologie podstatně lépe?