Volání po přímé demokracii je voláním po pomstě politikům

Nikde na světě nefunguje přímá demokracie, proč by tedy měla fungovat zrovna u nás?

Výsledek "přímé demokracie" v Řeckuvoidnetwork.blogspot.com

Přímá demokracie jako taková není nikde na světě. Někde jsou prvky přímé demokracie, jako například referendy, obohacené normální volby. Úplná přímá demokracie, po které se poslední dobou množí volání v naší zemi, je neuskutečnitelná a utopická.

Přímá demokracie totiž vyžaduje několik podmínek či předpokladů. Hned na tom prvním nutně musí ztroskotat. Tím prvním předpokladem je zodpovědnost. Dosáhnout zodpovědné volby když ne u drtivé tak alespoň u prosté většiny hlasujících je takřka nadlidský výkon.

Dalšími takovými nutnými předpoklady jsou, že by většina hlasujících musela mít přehled o otázce, o které se hlasuje aby bylo možno rozhodnout zodpovědně a tím pádem by ti samí lidé měli mít nedprůměrnou inteligenci. Existuje určitě ještě několik dalších předpokladů, ale tyto jsou těmi nejzákladnějšími.

Představme si, že by se zavedla ze dne na den přímá demokracie u nás včetně všech požadavků na okamžitou odvolatelnost politiků. Nápad na úplné zrušení politických stran ponechám stranou. Představme si dva sousedy, Pepu a Honzu.

Pepa někoho zvolí, ale ten se Honzovi nelíbí, a tak ho odvolá a na jeho místo zvolí někoho jiného. To se zase nebude líbit Pepovi a celý proces se zopakuje. nakonec se Pepa s Honzou domluví a zvolí někoho společně. Jenže ouha, onen zvolený vystoupí a řekne, že se musí udělat nepopulární krok, který bude Honzu i Pepu stát stovku. Společně oba pak naštvaně svého zvoleného vyženou a dosadí někoho jiného, kdo jim naopak stovku slíbí.

Jak by to tedy asi dopadlo? Tak, že by nakonec parlament obsadili populisté, kteří by se navíc ještě v populismu předháněli. Jakmile by tam přišel někdo s nepopulárním krokem, byl by odvolán s tím, že okrádá obyčejné lidi. Když to aplikujeme na současnou situaci, pak volání po přímé demokracii je toliko voláním po pomstě politikům za to, že si dovolili udělat nepopulární kroky.

Slova o korupci se používají jako zástěrka. Tím neříkám, že někteří politici nejsou zkorumpovaní ani, že by se mezi nimi nenašli takoví, kteří si doslova přikrádají. Jako příklad může posloužit nejnovější skandál, kdy se v režii politických exponentů ČSSD (poslanec Tancoš) rozkradla miliarda z evropských dotací a regionálním politikům z jiných stran bylo vyplaceno "držhubné".

Chápu naštvání lidí, že si někteří politici takto bezostyšně "přilepšují" a jsem pro to, aby takoví lidé v případě prokázání viny seděli v chládku bez ohledu na to, o koho se jedná. Zlodějny musí být potrestány. Na druhou stranu jsou všichni politici házeni do jednoho pytle.

Je zvláštní, že nedůvěřujeme politikům, které si sami volíme. Z tohoto pohledu není volání po přímé deomkracie v Česku ničím jiným než voláním po pomstě a u některých agresivnějších jedinců i voláním po krvi bez ohledu na to, zda se dotyčný něčeho špatného dopustil.

Zajímalo by mě, pokud by se vše skutečně řešilo referendy, kolikrát do roka by se muselo jít volit. Uvědomme si, že jedno referendum vyjde bratru na 700 milionů. Pokud vezmu, že stát platí 200 poslanců částkou přibližně 100 tisíc měsíčně, pak by z peněz na jedno referendum žili 3 roky.

Stačilo by dělat referendum čtyřikrát do roka? U toho čtvrtého by byla už tak nízká účast, že by nakonec o osudu země rozhodovalo jen velice malé procento lidí. Hlavně by se vyházely spousty peněz, které by byly zapotřebí jinde. Pokud by mělo referendum nahradit poslance, pak si nedokážu představit, kolikrát do roka by se muselo referendum konat, ale pravděpodobně každý týden.

Když se vrátím k demonstraci pod křídly odborů, tak právě na tomto případě bylo možno vidět, jak snadno lze ovládat dav opakováním toho, že vláda lidi okrádá tím, že se snaží naplnit prázdnotou zívající státní kasu. Nemylme se, pokud by se dostali k moci socialisté, museli by dělat to samé, ale svedou to na pravici, že musí pokračovat v tom, co zde ta zlá pravice zavedla.

Lidé, kteří se sešli v sobotu na Václavském náměstí jsou z valné části konzumenti zpráv z Blesku a Novy. Z valné části šlo o nemyslící masu, která nepřemýšlí nad tím, že když teď obětuje málo, nebude muset za pár let obětovat mnoho. Tato nemyslící masa vidí jen to, že teď bude mít o něco prázdnější talíř.

Právě tato masa ukazuje, že zodpovědnosti v rozhodování u nás není nadbytek o inteligenci ani nemluvě. Svrhneme vládu a jakmile padne, dočkáme se ráje na zemi. To je hodně primitivní uvažování, ale bohužel, asi je Čechům vlastní. Někdo dělá nepopulární krok, tak tu máš, jak říkal Švejk, přes držku.

Pokud by takoví lidé měli provádět přímou demokracii, nedopadlo by to dobře. Bylo by jen otázkou času, kdy populista ve snaze udržet si svůj flek by přišel s nápadem na otázku ohledně výše daní. Mimochodem, ruku na srdce. kdyby se u nás hlasovalo o týdnu dovolené navíc, odmítli bychom ho stejně jako Švýcaři. Petr Paulczynski to vyjádřil naprosto lapidárně: "Vivat přímá demokracie v zemi, kde Nikdo není dokonalý".