Zemanovi apoštolové

"Jsme pouhými apoštoly, kteří ponesou myšlenky našeho prezidenta," říká nový předseda SPOZ Zdeněk Štengl.

Šéfapoštol Zdeněk Štenglateo.cz

"Nesmí být pochyb po tom, že základem programu SPOZ jsou myšlenky Miloše Zemana," řekl dále s tím, že strana Zemanovců vlastně žádný program nemusí tvořit. Prvním místopředsedou pak byl zvolen "ekonomický guru", jak ho sám Štengl označil, Martin Nejedlý, šéf české pobočky Lukoilu.

Zemanovci se rázně vyrovnali s návrhem vypustit z názvu strany právě slovo Zemanovci. Návrh získal podporu jen šesti lidí z 222 delegátů sjezdu. Co je však přinejmenším zarážející, jsou více než smělé plány strany jednoho muže.

Na jedné straně se ozývají hlasy, že se musí dál pracovat, protože prezidentská strana nemá automaticky jistých 10% ve Sněmovně, ale na druhé straně se ozývají zase hlasy, které porcují medvěda ještě běhajícího po lese s tím, že volby vyhrají.

A rovnou že chtíč by byl velký, ale lepší je být jazýčkem na vahách. Tedy chtíč dostat se do vlády. Tam prý Zemanovci usednou až v roce 2018, až budou lépe zorientovaní ve Sněmovně. Takový optimismus je přehnaný. Je možné, že Zemanovci přelezou přes pětiprocentní hranici, ale nezapomínejme, že volby jsou až za rok.

Za tu dobu se může stát ledacos. Stačí pár faux pas nového prezidenta, pár velkohubých prohlášení od nového vedení Zemanovců včetně přirovnání Zemana ke Spasiteli a preference se rozpustí jako pára nad hrncem.

Je zapotřebí si také uvědomit, že Zemanovci jsou stranou jednoho muže a fakt, že se Miloš Zeman stal prezidentem absolutně nic neznamená. Lidé volili Zemana, ne jeho stranu. Pokud dopředu nový předseda SPOZ říká, že program se nemusí tvořit, že tím jsou myšlenky Miloše Zemana, pak už z principu je taková strana nevolitelná.

Orientace na jednoho muže, který je oslavován jako samozvaný Mesiáš v náboženské sektě je pro každou stranu smrtelná. Pokud se vytáhnou ze skříně bývalí ministři, kteří mají doslova ke kytičkám blíže zespodu než zvrchu, pak to už zavání sebedestrukcí.

Být jazýčkem na vahách znamená být přesně tím, proti čemu de facto Zeman společně s Klausem vystoupili vytvořením tzv. opoziční smlouvy. Znamená to vydírat ty úspěšnější ve volbách a získávat větší vliv a podíl na moci, než jaký byl dán výsledkem voleb.

V roce 1998 chtěli být takovými vyděrači Ruml s Luxem. Tak dlouho lavírovali mezi ODS a ČSSD a snažili se získat víc, než kolik jim dal výsledek voleb, až nakonec ostrouhali úplně. Pokud strana dopředu hlásí, že chce de facto vydírat jiné strany, pak by měl každý volič zpozornět. Nepřináší to nic dobrého.

Zemanovci připomínají sektu se vším všady. Vytvářejí kolem Miloše Zemana kult osobnosti a mám pocit, že ješitnému Zemanovi to dělá dobře. Myslel jsem si, že Miloš Zeman dokáže používat hlavu a rozum lépe než mnoho jiných, ale pokud mu taková prohlášení o apoštolech a víra v neomylnost jeho myšlenek není proti srsti, pak mám obavu, že rozum ztratil.

Dlouho jsem nezažil v české politice takový stupeň podlézavosti vůči nějaké osobě. Miloš Zeman je člověk omylný, člověk s neřestmi, zkrátka  člověk jako kdokoli jiný. Mýlí se častěji než jeho předchůdce, ale takové zbožštění už hraničí skutečně s náboženskou sektou.

Možná, že se Miloš Zeman královsky baví tím, jak dokáže ovládat myšlení svých obdivovatelů, jak doslova hltají každé jeho slovo a přijímají je pomalu jako desatero přikázání. Měl by si uvědomit, že takové výstupy bezmezné oddanosti až devótnosti vůči jeho osobě škodí především jemu samému.

Těšme se na další perly Mistrových apoštolů. Teď už jen zbývá zjistit, kdo je nevěřící Tomáš, který Petr Zemana třikrát zapře a který Jidáš ho zradí. Mimochodem, doufám, že nenastane Zemanovo ukřižování nebo zmrtvýchvstání, to už by snad bylo rouhání.