Jak chutná moc Miloši Zemanovi

Prezident Miloš Zeman je ve své funkci od 8.března 2013, přičemž prezidentské volby proběhly již o dva měsíce dříve. Pomalu tak končí sto denní lhůta hájení, a tak je dobré lehce zrekapitulovat jeho kroky a vystupování poté, co usedl na Pražský hrad.

www.radio.cz

Miloš Zeman dopředu avizoval, že na Hradě vyvěsí vlajku Evropské unie, což učinil za přítomnosti předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa. Je to od druhé světové války poprvé, kdy na Hradě vlaje trvale jiná, než česká nebo československá vlajka a dá se diskutovat o tom, zda je vhodné, aby na místě, které je neodmyslitelně symbolem naší státnosti, byla vlajka spolku, jehož je naše země členem. Vždyť na sídlech hlav států jiných členských států Evropské unie vlaje jen vlajka domovského státu, ať je to Buckinghamský nebo Elysejský palác. Jiná než domovská vlajka na sídle hlavy státu signalizuje podřízenost a poddanost vůči někomu jinému, v tomto případě spolku států, který aspiruje budováním svrchu nikým nevolenými představiteli na vznik Superstátu nadřazeného členským státům. Nicméně toto je jen okrajová záležitost, ačkoliv vypovídající o postojích nového českého prezidenta. Nutno dodat, že protikandidát Miloše Zemana Karel Schwarzenberg by učinil totéž, snad s ještě větší mírou devótnosti vůči Evropské unii, jejímž je snad až zuřivým zastáncem.

Vztahy mezi oběma finálovými prezidentskými kandidáty

Vztahy mezi Milošem Zemanem a Karlem Schwarzenbergem jsou silně napjaté. Po celou dobu od chvíle, kdy Miloše Zeman nastoupil do funkce nejvyšší, si oba přední politici dělají různé naschvály a nevynechají jedinou příležitost provést tomu druhému nějakou zlomyslnost. Na tyto problémy bylo zaděláno už v předvolební kampani, kdy oba tábory používaly vůči protikandidátovi různé podpásové údery a nekorektnosti. Velký spor vznikl okolo jmenování nového velvyslance na Slovensku. Prezident Zeman vyjádřil přání, aby se vyslancem České republiky na Slovensku stala bývalá první dáma Livia Klausová. Ministr zahraničí si postavil hlavu s tím, že výběr velvyslanců patří do jeho kompetencí, nikoli do kompetencí prezidenta, který velvyslance pouze jmenuje. Na oplátku prezident blokuje jmenování dalších velvyslanců, takže například ambasáda ve Vídni stále nemá svého šéfa. Oba pánové by měli zapomenout na malicherné spory. Poražený Schwarzenberg a zejména jeho příznivci by měli konečně porážku přijmout a vítěz Zeman a jeho příznivci by neměli protistraně neustále předhazovat výsledek prezidentské volby s vysmíváním se poraženému. K poslednímu incidentu mezi oběma čelnými představiteli došlo na půdě Poslanecké sněmovny, o čemž je psáno níže.

První zahraniční návštěva na Slovensku

Začátkem dubna navštívil prezident Zeman sousední Slovensko. Ani zde si neodpustil poznámky vůči Karlu Schwarzenbergovi právě kvůli jmenování Livie Klausové na post velvyslance v Bratislavě. Na této návštěvě došlo k prvnímu faux pas v jeho roli prezidenta, kdy po vojenské přehlídce vyrazil suverénně opačným směrem. Okamžitě to vyvolalo spekulace, zda se nejedná o podobnou situaci, jakou byl jeho zvěčněný příchod do České televize, kdy klopýtal, téměř spadl ze schodů a sháněl se po popelníčku. Mnoho spekulací se zabývalo stavem střízlivosti prezidenta Zemana, ale spíše než opojení je za jeho zablouděním na červeném koberci orientační „nesmysl“ a bloudivá mysl.

Rakouská aféra

S návštěvou Miloše Zemana koncem dubna v sousedním Rakousku je daleko více kontroverznosti. Zde sice nezabloudil, ale jeho rozhovor pro rakouský tisk vyvolal v naší zemi silné vášně, když prohlásil, že po druhé světové válce odsunutí sudetští Němci mohou být za odsun rádi, protože mohli být jako kolaboranti a vlastizrádci popraveni. „Když občan nějaké země kolaboruje se zemí, jež jeho stát okupuje, tak je vyhánění mírnější trest, než například trest smrti,“ řekl doslova. Neoddiskutovatelným faktem je, že při divokém odsunu sudetských Němců docházelo ze strany Revolučních gard poměrně často ke zvěrstvům, která si nezadala se zvěrstvy nacistickými. Mučení, znásilnění, rabování, vraždy, i to je naše historie a i když je touha po pomstě vůči lidem, kteří se spolupodíleli na nacistické okupaci, pochopitelná, je v dnešní době neomluvitelná.

Zeman v Poslanecké sněmovně

Prezident Zeman navštívil Poslaneckou sněmovnu, kde pronesl téměř hodinový projev, při kterém se strefoval prakticky do každého svými bonmoty. Jeho pozornosti neunikla slabá chvilka ministra zahraničí Schwarzenberga, který si zcela nezakrytě „hodil šlofíka“. Prezident si začal ze spícího Schwarzenberga dělat legraci a v reakci na to se zvedli poslanci, ba i ministři za TOP09 a opustili jednací sál. Neomalenost na obou stranách věští, že pro spory mezi oběma finálovými protikandidáty nikdy není daleko a dočkáme se ještě mnohých vzájemných ataků. Prezident měl zachovat důstojnost, kterou si jeho úřad vyžaduje, a vládní TOP09 měla prokázat větší úctu a moudrost vůči hlavě státu. Na tomto místě není možné nevzpomenout „slavného“ Rudolfinského projevu tehdejšího prezidenta Václava Havla, který zcela nepochopitelně a silně zkritizoval vládu tehdejšího premiéra Václava Klause. Nástupce Václava Havla ve funkci prezidenta nad Havlovým výrokem nevěřícně a nesouhlasně kroutil hlavou, ale nesnížil se k tomu, aby opustil sál, protože by se dopustil urážky halvy státu. S Milošem Zemanem se zjevně časy mění. Jeho iniciativa na sestavení zvláštního vyšetřovacího týmu, který by zkoumal „solární tunel“, je za hranou jeho kompetencí. Koneckonců, není co vyšetřovat. V roce 2005 poslanci, kromě těch z ODS, odsouhlasili štědrou podporu obnovitelným zdrojům, což později vylepšila poslankyně Šedivá prosazením úpravy, že výkupní cena fotovoltaické energie nesmí klesnout o více než 5% ročně. Poslední ránu tomu zasadil Jan Fischer, který se navzdory osobní žádosti předsedů obou nejsilnějších stran odmítl věnovat otázce zákonné úpravy fotovoltaického problému.

Ostuda u korunovačních klenotů

Každý, kdo viděl záběry ze slavnostní události, kterou vyzvednutí a vystavení korunovačních klenotů bezesporu je, nemohl si nevšimnout silně nejisté chůze, vrávorání, skelného pohledu a nepřítomného výrazu prezidenta Zemana. Hrad jeho chování omlouval velkýkm množstvím pracovních schůzek, pietních aktů a státnických akcí, přičemž se prý u Miloše Zemana objevila lehká viróza. Od indispozice mu mělo pomoci domácí ošetření a „vyležení se“. Dopoledne se prezident zúčastnil oslav na ruské ambasádě, kde byl ještě v dobré pohodě a recitoval „Pusť vsjegda buďet solnce“. Je jasné, že oslavy konce druhé světové války se obzvláště na ruské ambasádě neobejdou bez alkoholu, kterému se prezident Zeman, jak sám několikrát potvrdil, nevyhýbá. Podle mínění většiny národa i lékařských odborníků byla jeho indispozice zcela zjevně způsobena alkoholovým opojením. Ministr Kalousek vrátil prezidentu dva dny starý úder z Poslanecké sněmovny vůči Karlu Schwarzenbergovi a dle mého názoru trefně a vtipně okomentoval situaci slovy: „Já jsem to sice neviděl, ale v pátek jsem slyšel, že chybělo málo a ke korunovačním klenotům, koruně, žezlu a jablku, přibyla ještě šavle.“

Jaké jsou vyhlídky na fungování Miloše Zemana ve funci prezidenta

Miloš Zeman je samorost, který si libuje v manšestrákách a flanelové košili v hospodě. Tvrdí o sobě, že je lidový prezident, a svým chováním to dokládá téměř na každém kroku. Jeho náchylnost k alkoholu je známá a dá se očekávat, že podobných pohledů, jako byl ten u vyzvedávání korunovačních klenotů, bude v jeho funkčním období poměrně dost. Už dnes je srovnáván s Borisem Jelcinem a domnívám se, že celkem právem. Zároveň je Miloš Zeman tvrdohlavý muž, levičák, který si nenechá jen tak radit. Často používá zcela nemístně bonmoty a nebere ohled na to, co jeho slova mohou vyvolat. Je nadšeným eurofederalistou, takže v postoji vůči EU nebude brát až tak moc ohled na zájmy České republiky. Na tomto místě je nutno připomenout, že jeho protikandidát byl a je v otázce EU ještě více proevropský. Důstojnost úřadu mu příliš neříká a zdá se, že není schopen si uvědomit, že je reprezentantem země a nelze se tedy chovat jako v hospodě u piva a říkat, co slina na jazyk přinese. Každopádně bude následujících pět let velice obtížných nejen pro současnou vládu, ale i pro tu budoucí. Socialisté, kteří se ve Sněmovně hlasitě po projevu Miloše Zemana smáli a kteří s velkou pravděpodobností náš stát budou od příštího roku vést, si neuvědomili, že Miloš Zeman nebude dělat vše podle jejich přání a s klidem se bude trefovat i do socialistů, pokud nebudou činit podle jeho představ. Je možné, že Miloš Zeman do své funkce doroste, ale zrovna tak je možné, že funkci prezidenta zdevalvuje. Miloš Zeman je rozporuplná osobnost s náchylností k alkoholu, takže každé jeho další vystoupení bude nevypočitatelné a očekáváno s obavami. Na druhou stranu při prezidentské volbě byl výběr tristní a nebylo jaksi z čeho vybírat. Přejme si, aby se za pět let vyprofilovala v české politice skutečná osobnost, která bude ozdobou prezidentského postu.

Psáno 13.5.2013 pro www.pravybreh.cz