Má to háček, Rudolfe

To za socialismu nebylo, to jste pomáhal vybudovat i vy. Samozřejmě, že se s nimi zatočit musí, ale zatím stojí proti vám a tak si je hezky vychutnejte.

KARMA! Ale,

buďte tak laskav a opravte si několik překlepů. Účinek článku tím klesá.

JO!

To mě pobavilo ...

... Fakt si myslíte, že tu jde o kůrovce? ... s tím si příroda poradí sama a mnohem dřív, než vyroste nový strom ...

Re: To mě pobavilo ...

Ano. Až kůrovec sežere všechny smrky na Šumavě, tak vychcípá. Tak jste to myslel?

Breivik měl radši přijet na Šumavu

než blbnout kdesi na jakémsi ostrově...

V tomto konkrétním případě

fandím ekologům. Jinak jejich aktivity nemám moc rád. O co na Šumavě jde? Především o zisky dřevařských firem. Chtějí vytěžit co nejvíce. Všimněte si, co se z lesa vyváží: pěkné stromy, které lze snadno zpeněžit. Slabé a těžko prodejné stromy nechávají na místě, i když jsou napadnuté kůrovcem. Mezi poraženými stromy je mnoho stromů zcela zdravých. A kam se brouci ze stromů a z oloupaných kůr zanechaných na místě podějí ? Naše Ministerstvo neživotního prostedí by si mělo vzít příklad z Německa.

Na Modravu (tedy i k Ptačímu potoku) jezdíme mnoho let, Je radost vidět, jak mezi pahýly rostou krásné mladé stromky. Takže si myslím, že si příroda pomůže sama. Mladé stromky kůrovci nějak nechutnají. Než vyrosotou, tak se snad najde ekologicky přijatelný chemický prostředek proti kůrovci. Pokusy už se provádějí. Jedinou cestou je snažit se o druhovou různorodost stromů. Proto nechápu, proč se tam zase sází hlavně jehličnany. Že by kůrovci chutnal jen a jen smrk?

Re: V tomto konkrétním případě

Brouci z oloupané kůry chcípnou. A nějaká dřevní hmota by se měla na místě nechat, to je v pořádku, nemusí se všechno semlít na štěpku.

no vidíš Rudlo

alespoň občas něco rozumnýho

,

Problém jsou monokultury v lese, převážně smrkové. Hmyz není jako hlodavec: Myš sežere to, co na daném místě je. Je jí jedno, zda je to ječmen, pšenice, nebo kukuřice. Hmyzí lesní šklůdci jsou naopak přísně spocializovaní. V přirozených lesích je směs stromů nejrůznějších druhů, takže s klediska škůdce tam není každých pět metrů jeden strom, ale každých třicet metrů jeden strom toho jeho příslušného druhu. Jestliže v lese je patnáct druhů strmů,. tak je tam patnáct skupin škůdců, ale pro každou skupinu je ten strom patnáctkát řidší. Proto se nemohou tolik přemnožit. My jsme nasekali umělé monokultury smrku, kakže smrkoví škůdcei tady mají bohatý udroj potravy.

Re: ,

A dokud se nepodaří složení lesa změnit, nezbývá než zasahovat.

Konkrétně na šumavě šlo o to,

že ta oblast byla vyhlášená jako bezzásahová. A dopředu se vědělo o možnosti napadení kůrovcem. Počítalo se s tím i stím že po napadení zde vyroste smíšený les, který napříště takové věci odolá. Bezzásahová oblast znamená nezasahovat, a to ani proti kůrovci. Vím že se vám to těžko chápe, protože takový les by zde vznikal po několik generací lidských životů, tudíž vy a já bysme viděli pouze toho kůrovce, ale děcka by viděli už ten nový les. K ekologii se hlásí spousta lidí pouze z vidiny zisku, je proto těžké rozlišovat co je výmyslem skutečných ekologů a co vymyslel prodejce žárovek. Ale konkrétně šumava a bezzásahovost v této oblasti je dílem ekologů. Škoda že opět zvítězily prachy a vidina zisku za prodej dřeva.